Osobně si myslím, že vodík má a bude mít uplatnění opravdu jen ve specifických případech. Jakmile se zlevní el. baterie a sníží se rychlost nabíjení, bude to mít vodík ještě těžší. Momentálně prostě vyhrávají čistě auta na baterie - proč dělat dvakrát konverzi energie, když mohu dát elektřínu rovnou do baterie.

I proto Herbert Diess (CEO VW) nedávno oznámil, že upouští od vodíku a veškeré investice a úsilí půjde do čistě elektrickcýh aut.

Zajímavý příspěvek k zamyšlení je zde: https://www.youtube.com/watch?v=f7MzFfuNOtY

Jen malá poznámka pod čarou, Slováci upravili možnosti daňových odpisů pro nízkoemisní automobily. Zavedli daňovou skupinu 0. V praxi to znamená odpis elektromobilu za 2 roky

Tuším, že to bude platit již od roku 2020.

Prosím, používejte zdravý rozum a neposlouchejte EU. Elektromobily nejsou východiskem. Do budoucna je východisko ve vodíku. Vše toto je pouze politická kampaň.

Pokud by byla budoucnost ve vodíku, tak stejně vychází lépe elektromobil s palivovým článkem než spalování vodíku ve spalovacím motoru.

Vodík má sice řadu výhod, jako například vysokou hmotnostní hustotu energie, odpadem je voda, dá se jak spalovat tak užívat k přímé výrobě elektřiny v článcích.

Na druhou stranu má vodík řadu nectností: Jeho výroba je drahá, účinnost uchování energie mizerná (ztráty cyklu elektřina-vodík-elektřina jsou kolem 50%), je výbušný, má nízkou objemovou hustotu energie, prochází skrz řadu metariálů.

Výsledná výhodnost tedy vůbec není jednoznačná.

Vodík nemá šanci.

Na tom, že EON zvýší cenu na 6 Kč u rychlonabíječek nic pozitivního nevidím. 1. je cena 6,- Kč s ohledem na to, za kolik EON elekřinu pořídí a rozvede nehorázná. Myslím, že ty 3,- Kč byly tak maximum únosného. 2. Je zcela nesmyslné zdražovat u rychlonabíječek. U rychlonabíječky stojí auto kratší dobu a tudíž se rychleji uvolní místo pro dalšího zájemce. U AC nabíjení (u EONu následně levnějšího), je to přesmě naopak. Stávájící paušál u ČEZu bylo opravdu jediná rozumná podpora elektroprovozu, která tu dosud byla. Pokud bude zrušena, tak jsme si akorát všichni pohoršili. Nějaká konkurence v našich podmínkách nic neřeší.

Nedívejte se na to tak, že je to 6 Kč za jednu kWh, ale 6 Kč za možnost si nabít 1 kWh.

Cena 3 Kč, nebo "zdarma" - neumožňuje nikomu (kromě gigantů) postavit cokoli se ziskem.

Dělejte si srandičku z pěti Temelínů! Zkusil jste odhadnout potřebný elektrický příkon? Zkusme to společně: - uvádí se, že registrovaný osobní automobil ujede průměrně 20_000 km ročně (průměr stařečků i služebních aut) - uvažujme jen 17_000. To je cca 48 km/den.

Zkušení uživatelé uvádějí spotřebu při úsporné jízdě 16÷18 kWh/100 km. Uvažujme průměr 17 kWh (jízda a základní osvětlení). Náš průměrný automobil tedy spotřebuje denně 8,16 kWh.

V ČR je registrováno cca 5,6 miliónů osobních automobilů, které spotřebují denně průměrně 45_700 MWh. Budeme-li uvažovat mimořádně ideální rovnoměrné nabíjení po dobu 24 hodin denně, musíme nabíjet příkonem 1_900 MW. Což je více, než čistý výkon dvou bloků Temelína.

Pokud výpočet zreálníme na nerovnoměrnost týdenní a sezónní (1,15) a na nereálnost rovnoměrného nabíjení v průběhu dne (1,2), dostáváme se na nějakých 2,6 GW příkonu, tedy evidentně tří bloků Temelína. Počítáno hodně při zdi.

Nejsou započítány přinejmenším městské autobusy.

Lepší je přepočet přes prodaná paliva. Tři temelínské bloky asi odpovídají mechanické práci paliv v dopravě. Čtyři to budou po vynásobení koeficienty nerovnoměrné spotřeby.

Diskuze byla o nárůstu požadovaného příkonu. Samozřejmě - tento příkon byl spočten jakoby na dobu využití 8 760 hodin. Reálné využití výkonu základních zdrojů je kolem 6 500 hodin. Takže reálný výkon bude vyšší.

Já jsem také psal o nárůstu výkonu, který by byl nutný, pokud by se současná kapalná paliva v dopravě nahradila elektřinou.

Skvělý výpočet, dobrá úvaha.

Realita je však taková, že kdybychom vyměnili všechny osobní automobily - hned. Tak nám současná výroba stačí. Pouze bychom neprodávali "přebytky " elektrické energie do zahraničí. Když se to udělá chytře (Od toho jsou ty Smart City a Smart Grids) - nebylo by nutno posilovat ani přenosovou soustavu (silnější dráty).

Ovšem když se to udělá blbě, nebude samozřejmě fungovat nic.

Realita je asi spíš taková, že při okamžité výměně by byl deficit (nutnost dovozu nebo spalování více uhlí)jen o málo menší, než je teď přebytek,

Výpočet: Loni byl rozdíl mezi vývozem a dovozem elektřiny přibližně 14 GWh.

Prodalo se 8 mld litrů motorového paliva. Z litru paliva lze získat v motoru zhruba 3kWh práce. To je 24 GWh mechanické energie v prodaných palivech. 14 je méně než 24. Současná výroba tedy nestačí.

Ale lkidně můj výpočet opravte, je-li v něm chyba

temelín - koľko elektriny sa z česka vyváža (pod cenu)? koľko elektriny sa yrobí a rozplynie v noci? koľko elektriny si vyrobia ľudia na streche/stene domu/*paneláku?

a podobne.

na slovensku jeden pán docent vysvetľoval v podobnom duchui. a svoju odbornosť uvádzal ako šéf vývoja hračkového elektromobilu na jeho fakulte (strojnej). mimochodom - zamrzol niekde v osemdesiatych rokoch a podobné autíško s násobne vyššími vlastnosťami roky pred vysokoškolákmi postavili stredoškoláci na priemyslovke v trnave!

Dvě poznámky:

1) Každý elektromobil navíc znamená cca -0,5 auta spalujícího řepkové příměsi. Z toho lze usuzovat, odkud (ne)dotační vítr fouká.

2) Máte tam pěkné "grafíčky, zůstatečky", červeně zakroužkované NOxy, ale tak trošku zapomínáte na ty červené sloupečky v grafu splodin síry. On každý elektromobil taky znamená nutnost přitopit po kotlem uhelné či plynové elektrárny. A i když už jsou dnes velmi účinné odsiřovací technologie, s rostoucími prodeji elektromobilů porostou i ty červené sloupečky. Na to prosím nezapomínejte.

Jinak .

Graf jsem "převzal" od pana Mgr. Jaroslava Kepky z MŽP (je vedoucí oddělení politiky a strategie Ministerstva životního prostředí) - použil tyto data na konferenci v Praze (e-salon) - takže by měla být v čase velmi aktuální.

Já to nerozporuju, jen říkám, že pokud významně naroste podíl elektromobilů, klesne sice podíl emisí NOxů, ale stoupnou emise síry. Hezký den!

Se sírou nemohu souhlasit - pokud se to ovšem neudělá úplně blbě - a vše by se vyrábělo z uhlí.

To by se museli udělit výjimky na spalování už ze současných výjimek - ale v tomto státě nic není nemožné

Jednou v těch grafech je, nějak se tam dostat musela.

Bylo zde napsáno, že elektřinu, kterou spotřebují v budoucnosti elektromobily (v případě, že se nevyužije obnovitelná energie, kterou mohou elektromobily nejen využívat, ale také elektrickou síť budou krásně stabilizovat) už v dostatečném množství vyrábíme a zatím ji vyvážíme , není důvod aby emise síry a čehokoli stoupaly. w.elektromobily-os.cz

Napsáno zde bylo mnohé.

Fakta:

Vyvážíme 14GWh elektřiny ročně. (Je to loňský vývoz, přibližně to je i desetiletý průměr vývozů)

Automobilová paliva, prodaná u nás loni, představují přibližně 78 GWh tepla, které asi můžeme s 0,3 účinností přepočíst na 24 GWh mechanické práce. Pokud u elektromobilů i aut zanedbáme ostatní ztráty, je zjevné, že současné vývozy elektřiny na náhradu spotřeby kapalných paliv (plnou elektromobilitu) nestačí.

Výpočet je zajímavý, jen bych volil jiné postup. Ale má to smysl takhle počítat?

Kdy si myslíte, že se nám v ČR podaří vyměnit všechny spalováky za elektromobily?

Výpočet jsem uvedl jako reakci na tvrzení "Bylo zde napsáno, že elektřinu, kterou spotřebují v budoucnosti elektromobily už v dostatečném množství vyrábíme a zatím ji vyvážíme". Snažil jsem se ukázat, že to, co podle autora bylo zde napsáno, není pravda.

Pokud vyjdete z jiných předpokladů, můžete samozřejmě počítat jinak a dojít k jiným výsledkům.

Odpověď na druhou otázku nejspíš bude, že buď postupně během několika desítek let (pokud se to ponechá na trhu a postupném zlepšování užitných vlastností elektromobilů, které tím začnou být zajímavé pro spotřebitele), nebo brzy, pokud to nějaká vládnoucí klika prosadí silou (byrokratickou kombinací pobídek a sankcí, nebo přímým násilím).

Takže když se palivo spálí v motoru, vznikne méně zplodin, než když se spálí s větší účinností a lepším odstraněním exhalací. Takže je ovšem chyba v elektrárnách. Kromě toho se, pokud známo, počítá s JE.

Něco pro Vás:

http://www.nebakov.cz/texty/pe07_2017.pdf

To podstatné je na str. 2.

Článek je dva roky starý. A za ně se zase něco dalšího udělalo. Zkuste si v knihovně najít články ing. Černého v tomto časopise, kde se zabývá touto problematikou, a zejména superkondenzátory, o kterých zdejší čtenářstvo patrně vůbec nic neví.

V čísle 8/2018 je další článek o tom, jak na to jdou v Číně, je tam i fotka kola s vestavěným rotorem elektromotoru. A jak se tam řeší výměnné akumulátory a tzv. aku-kanystr.

Někde se na tom pracuje, u nás se spíš jen kecá.

Záleží na tom jaké palivo.

Pokud se porovná spalování uhlí se spalováním nafty, tak na jednotku získané tepelné energie vznikne z uhlí 1,75 krát více CO2. I proto při trochu menší účinnosti produkuje automobilový spalovací motor pořád méně CO2 než elektromobil napájený uhelnou elektrárnou.

Superkondenzátory nejsou cesta. Potřebují se vybít najednou. Tou je naopak výměna akumulátorů. Prostě akumulátory nebudou majetkem majitele automobilu, ale bude si je najímat, stejně jako si najme třeba láhev na pivo nebo bombu na plyn. Nabíjet se bude prostou výměnou. U pumpy necháte vybité a vezmete si nabité. Nabíječka tak pojede celý den rovnoměrně, odpadnou špičky i nutnost superrychlonabíječek.

Nabíjím z FVE, síra ani NO nejsou.

Asi nějak tak jsem to myslel. Děkuji

Pokud žádná z nabíječek, které používáte, skutečně není propojena s tou fujfuj elektrorozvodnou sítí, napájenou mixem zdrojů, pak je to vpořádku. Jestli jste to vše navíc pořídil za své bez jakýchkoliv dotací z veřejných peněz, nezbývá než smeknout.

repka v nafte/čistý repkový olej z kauflandu smrdí a znečisťuje menej ako čistá nafta.

pri benzíne je to lieh.

Na druhou stranu ten řepkový olej zanáší trysky, zhoršuje mazací vlastnosti motorového oleje, časem sám od sebe degraduje, leptá některé plastové díly, zvyšuje produkci NOx.

Obecně má plusy a mínusy a záleží na způsobu používání, co převáží.

Protože je celý trh pokřiven regulacemi, daněmi, dotacemi a dovozními a vývozními cly, není divu, že nikdo neví co a kolik čeho produkovat.

Stát je brzdou všeho. Z nevzácných zdrojů dělá vzácné a ze vzácných zdrojů dělá nevzácné. Ekonomická kalkulace je tak nahrazena spekulativními odhady jak se soudruzi u vlády vyspí.

Naši občané, jindy vyděšení z muslimských teroristů, si neuvědomují, že jeden z tlaků na zavádění elektromobilů je omezit naši závislost na arabské ropě, neb z jejího prodeje odtékají peníze na výzbroj teroristů.

Nehledě na to, že těžba ropy a její transport představují dost velkou ekologickou zátěž.

Co se týče nutnosti zvýšit výroby elektrické energie, tak ta se dá ale ušetřit. Např. přejít na vytápění tepelnými čerpadly. Jenže - úspora energie je pro její výrobce nevýhodná! Podobně - co přineslo spoření vody? Zvýšení její ceny.

Pokud by v energetice měl platit zákon trhu, tak naopak vyšší spotřeba mě měla vést ke snížení ceny.

Jinak na adresu technických škarohlídů se dá říci, jen si brblejte. To je tak všechno, co můžete udělat.

Však také velkoodběratelé mají nižší cenu.

Argument o snížení závislosti na arabském světě je zcela relevantní.

K tomu ale nevede snižování efektivity celého hospodářství nahrazováním efektivních technologií těmi, které jsou méně efektivní (dražší na jednotku vyrobené produkce).

Elektromobily se nejspíš po dvou staletích svého vývoje skutečně prosadí. Ale obávám se, že současné huráakce k jejich podpoře povedou spíš ke zhoršení stávajícího stavu.

Nesmíme vycházet ze současného stavu (spíš včerejšího) naší techniky a energetiky. Žádný pokrok nebo změna není zadarmo. Vezměte si cokoliv z elektroniky: analogové mobilní telefony - a kde jsou? Skleněné obrazovky u TV ? Počítače s flopy disky? Páskové magnetofony a kazetové ? ATD.

A co to stálo za úsilí a investice, než to začalo fungovat! V r. 1988(?) ̈jsem kupoval barevný TV Salora za 18 tisíc - za téměř čtyřnásobek mého platu.

Nedávno jsem koupil TV Sony za polovinu mého důchodu.

A tak to prostě funguje.

A tohle také bylo dotované státem, trochu níže tvrdíte, že nové technologie bez dotací nelze??

A jak jsou podle Vás placeny výzkumné ústavy a AVČR? Víte, co to jsou granty? Nejhorší je, když do diskuse o těchto záležitostech vstupují lidé, kteří o technice a vývoji nevědí nic.

Ale my se nabavíme o grantech pro výzkumné ústavy. My se bavíme o neskutečných nákladech na elektřinu, vyráběnou ze solárů, na dotace na vlastní realizaci solárů, na zaplacení čtvrtiny ceny e-auta (tedy vlastně baterií). To nemá co dělat s technikou. S neznalostí ekonomie arci ano.

Vím, co jsou granty a vím, jak jsou placené výzkumné ústavy i akademie. Jen jsem narážela na to, že výzkum si platí i soukromé společnosti, například Vámi zmiňovaná Sony.

Naopak, většinou se do diskuze o elektromobilech přihlašují lidé, kteří s technikou zkušenosti mají a znají rozpor mezi realitou a přáním, takže zůstavají nohama na zemi.

A také většinou nezavrhují elektromobilitu jako takovou, ale způsob jejího prosazování a dotování - tedy nikoliv investice do výzkumu, ale dotace do spotřeby (ostatně o tom byl i článek).

1) Naši občané si na rozdíl od Vás uvědomují, že k nám proudí převážně ruská ropa, nehledě na to, že dost velkou ekologickou zátěž představuje i výroba baterií a elektřiny.

2) Co se týče spotřeby elektřiny, tak dlouhodobě roste, navzdory tomu že možnost ušetřit má každý už dnes. V energetice platí zákon trhu, který rozhodně neříká, že čím je vyšší spotřeba, tím je nižší cena. Kde jste vzal takový nesmysl? Cena silové elektřiny je klasicky určována nabídkou a poptávkou, čím vyšší poptávka nebo nižší nabídka, tím vyšší cena, určitě ne naopak.

Takže když klesla poptávka po vodě, proč se zdražila?

Hlavní důvod je ten, že velký podíl na ceně vody mají náklady na údržbu vodovodů a kanalizací, které jsou v podstatě fixní, takže při snížené spotřebě vody se rozpočítají na menší množství vody a tím zvyšují cenu za m3. V ceně silové elektřiny žádné takové náklady započítané nejsou.

Takže - platí tu zákon trhu nebo neplatí?

Patrně vůbec nemáte povědomost, jak to s vodou chodí. Nezdární zastupitelé obcí "prodali" vodní zdroje francouzské firmě (Veolia), která jen inkasuje za odebrané kubíky, ale údržbu rozvodů zůstala na obcích.

Naštěstí smlouva záhy vyprší a vodní upíři půjdou k čertu.

Najděte si přehled o cenách vody v různých oblastech, a zjistíte, že kde si zdroje vody nechaly obce, je voda levnější.

Patrně tu povědomost nemáte Vy. Zákon trhu platí, ale zrovna ne u té vody, která je klasickým případem přirozeného monopolu. Proto si nemůžete, na rozdíl od elektřiny, zvolit jiného dodavatele vody, proto je cena vody regulována, a je tvořena oprávněnými náklady na provoz vodárenské soustavy a přiměřeným ziskem. Není tedy tvořena tržně.

Není náhodou cena vodného regulovaná státem?

Kde žijete?

Spíš je otázka, kde žijete Vy. Doporučuji si doplnit vzdělání třeba zde:

http://www.vodarenstvi.cz/2017/01/08/cena-kterou-kazdy-plati-za-vodu-je-castym-tematem-medii-i-verejne-diskuze-obvykle-se-porovnavaji-jednotlive-regiony-nasi-zeme-a-zastupci-vodarenskych-spolecnosti-obvykle-vysvetluji-proc-jsou-v-jej/

Tam je něco o státní regulaci cen vodného?

"V oblasti cenotvorby hraje pochopitelně nejvýznamnější roli ministerstvo financí v souvislosti se zákonem o cenách a dalšími předpisy. Klíčovými normami jsou v této souvislosti především zákon o působnosti orgánů v oblasti cen, zákon o cenách a jeho prováděcí vyhláška nebo cenová rozhodnutí k seznamu zboží s regulovanými cenami."

"Důležité jsou dva základní pojmy. Prvním z nich jsou ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, které kontrolní orgán ministerstva financí zkoumá. Druhým je pojem přiměřeného zisku, který je následně zahrnován do kalkulace věcně usměrňované ceny.

Přiměřený zisk při výrobě a prodeji zboží, kde je cena regulována, by měl vodárenské společnosti zajistit přiměřenou návratnost použitého kapitálu. Míru výnosnosti použitého kapitálu stanovuje ministerstvo financí. Ve vodárenství byla stanovena na 7 % z vloženého kapitálu. Stejně tak nesmí meziročně zisk růst o více než 7 % na vyrobenou jendotku ve srovnání se skutečností předcházejícího období."