Norské střípky I

12. 10. 2018 8:09:10
Slíbil jsem, že po srazu elektromobilistů v Boskovicích dám na blog nějaké ty postřehy z Norska. To, co mne nejvíce zaujalo. Nejprve tedy k dopravě.

Budu vycházet ze srovnání, tady (ČR) a tam (Norsko). Jak jsem již napsal v některém z předchozích blogů - za celé čtyři dny (cca. 645 km) jsem nepotkal jedinou nehodu (těžkou, lehkou, ťukanec). Policii jsem viděl pouze jednou, když jsem ji předjížděl v Oslu v tunelu. U silnice nikde, u měření nikde, u nehody nikde, hlídkující u silnic – nikde, regulující dopravu - nikde. Jako by ani neexistovala. Hasiče jsem nepotkal vůbec. Houkající sanitky dvě – poslední den v Oslu - jinak nic. Co se týče bezpečnostních sil a záchranných sborů naprostý klid a pohoda. Vojáky jsem neviděl a ani netušil (uniformy, vojenská zelená, závory, zábrany, řopíky, OT, ...) Chtěl jsem se sice podívat do Rjukanu – kde bych z toho něco asi objevil, ale nebyl čas – až někdy příště.

Základní pocit z cestování elektromobilem po Norsku je – pohoda a klid.

V paměti mi třeba utkvělo předjíždění řidiče na mopedu. Dlouhý táhlý kopec. Široká silnice stáčející se doleva s dobrými krajnicemi – něco jako naše “státní“ silnice. Dojel jsem malou kolonu. Tři auta a před ní jede někdo na skůtru. Rychlost 50 – 60 km/h, spořádaně u krajnice. Na tuto silnici se vedle sebe vlezou v pohodě tři vozidla, s využitím krajnice čtyři. U nás by mnohý motorista nedal ani blinkr a skůtristu by předfrčel devadesátkou. Tady ne. I když v protisměru nejela žádná vozidla, všichni vyjeli až do místa, kde bylo vidět na 500 m daleko a až potom skůtr předjeli. Kdyby to bylo v ČR, ani já (i když se snažím jezdit dost opatrně) bych s předjetím člověka v této situaci v ČR neměl problém.

Tady nikdo v „koloně“ netroubil, neblikal, nečumákoval. Třetí nepředjížděl druhého a poslední nepředjížděl všechny. Prostě celá událost by se v ČR uskutečnila zcela jinak.

Dlouho jsem ještě nad touto situací přemýšlel. Proč ho nepředjeli. Proto že je to tady tak zvykem? Naučili je to tak v autoškole, nebo ví, že motocyklisté patří k nejzranitelnějším skupinám a berou na ně větší ohled?

Další věcí, co mně utkvěla je předjíždění. Co se týče dvou proudových silnic, tak mne v Norsku nikdo nepředjel. Měl jsem trochu zmatek v maximálních rychlostech (pokud nebyly vyznačeny značkou) a tak jsem jezdil podle těch přede mnou – obec 50, mimo obec 80 – 90 km/hod. Za celou dobu jsem nezaznamenal jediné předjíždění. Jak mne, tak ani přede mnou, za mnou, či v protisměru. Ani náklaďák, ani dodávku. V Norsku jsou sice klikatější silnice než u nás (alespoň tam kde jsem jezdil já), ale i tak. Míst k předjíždění by se našlo dost. Zvlášť, když byste na devadesátce jeli 110 a víc.

Tak to je první střípek z Norska. Ten druhý bude o tom, jak jsme v noci potkali skřítka a o opravě silnic po půlnoci.

Autor: Mirek Matyáš | pátek 12.10.2018 8:09 | karma článku: 16.61 | přečteno: 540x


Další články blogera

Mirek Matyáš

Norské střípky II

V noci v Norsku kolem silnic trolla nepotkáte. Mají tu osvícené cesty v obci i mimo obec - i v lese. Asi proto se těmto místům trollové vyhýbají. Zato tu jsou skřítci.

15.10.2018 v 8:15 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 455 | Diskuse

Mirek Matyáš

Jak jsem nenabíjel v Kladně – další z nočních můr elektromobilisty.

Jak jsem nenabíjel na Siemensově ulici v Praze – tak se měl původně jmenovat tento článek, situace se však vyvinula jinak – nenabíjím i jinde.

10.10.2018 v 8:44 | Karma článku: 19.28 | Přečteno: 867 | Diskuse

Mirek Matyáš

Je nás stále více.

Ano, elektromobilistů je stále více, je tedy logické, že přibývají i jejich akce. Jedna z nich se konala v sobotu i ve Westernovém městečku v Boskovicích.

25.9.2018 v 11:22 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 851 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Richard Mandelík

Dva návraty do mládí, aneb jak již pravíváno, jsem jen prostý člověk

Návrat první je s knížkou Pohádky o mašinkách a míří do dětství, věku okolo pěti a šesti let. O tom až nakonec. A návrat druhý je opravdu do mládí, neb se týká amerického dobývání Měsíce.

22.10.2018 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Inkluze dle Přemka Podlahy

Když český zahrádkář něco nesehnal nebo si něco nemohl dovolit koupit, přišel Přemek v Receptáři s nějakým náhražkovým udělátkem. Tak nějak vypadá inkluze po česku.

21.10.2018 v 20:00 | Karma článku: 20.45 | Přečteno: 611 | Diskuse

Marcela Kremeňová - Kaiserová

Poutě a poutníci – počátky české kultury, stále předmětem pohany

Ať byla doba jakákoli - ti, co přivandrovali na jarmark nebo pouť byli v nemilosti. Proč toto hanobení a nenávist přetrvává dodnes?

21.10.2018 v 16:43 | Karma článku: 17.28 | Přečteno: 389 | Diskuse

Eva Šamánková

Lži, dokud můžeš

Šťastní manželé, jimž se právě narodilo druhé dítě. Spokojený život ale náhle a nečekaně, v jedné jediné vteřině, končí, když manžel umírá při dopravní nehodě. Jenže... Co když je to všechno jinak? Co když nehoda nebyla náhoda...?

21.10.2018 v 11:14 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 866 | Diskuse

Karel Sýkora

Brooklyn Street Art

Street art je výtvarné umění vytvářené na veřejných místech („street“ = ulice). Motivy a objekty street artu jsou rozmanité. Street art může být nalezen kdekoliv na světě. Street umělci proto často cestují do ciziny.

21.10.2018 v 7:55 | Karma článku: 4.94 | Přečteno: 92 |
Počet článků 45 Celková karma 14.82 Průměrná čtenost 923

Technik, konzultant, obchodník - již 30 let. Měsíčně najedu na služebních cestách něco mezi 3.000 a 6.000 kilometry.

Nyní tedy reálný elektromobilista - a to na celé dva měsíce. (Ano to byl původní plán, nyní jezdím EV již rok a půl.)

A protože mě velmi zajímá behaviorální ekonomie (ta je o tom, proč se lidé rozhodují spíše pomocí emocí, než za použití logiky), bude celý blog spíše o pocitech než o technických parametrech aut.





Najdete na iDNES.cz