Bzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz! Plác! Tak jak to bylo s tou mouchou? A jak je to s tím příkladem ze života?
Včera jsem na blogu zveřejnil jednoduchý příklad. Občas tento příklad používám při různých školeních. Vždy mne zajímá, na kolik „správných“ výsledků osazenstvo dojde. Jinak počítají účetní, jinak učitelé, jinak pokladní, ale nepřekonatelní jsou obchodní zástupci. Jejich fantazie při obhajování špatného výsledku, který spočítali, opravdu nezná hranic. Přitom otázka byla velmi jednoduchá. „Kolik kilometrů uletěla moucha?“
Ne tedy kolik ujel vlak, nebo kolik „nalétal“ pozorovatel, kolik ujela moucha, nebo jak to vypadalo pro pozorovatele z Měsíce.
Tak, jak jste dopadli? Dostal se někdo z vás k výsledku? Jistěže ano!
Tajně jsem doufal, že správný výsledek s nějakým rozborem nikdo nedá do diskuze. To, že příklad nebudou řešit všichni čtenáři, to vím z praxe. Občas řešíme velmi podobné úlohy se zákazníky – a tak vím, že nemají tu trpělivost se dobrat ke správnému výsledku a spolehnou se na odhad, nebo na to, že jim někdo „správný“ výsledek podstrčí.
Kolik je tedy správný výsledek?
Moucha létala první hodinu rychlostí 30 km/h – uletěla tedy 30 km.
Druhou hodinu moucha létala rychlostí 12,34 km/h – uletěla tedy 12,34 km.
Celkem za dvě hodiny (co jel vlak) uletěla 42,34 km.
Všechny ostatní informace byly pouze balast, který Vás měl pouze zmást. Zbytečné údaje, které Vás měly zahltit, zpochybnit úsudek, odvést pozornost a znesnadnit dobře počítat . Jediným důvodem, proč tam bylo tolik informací, údajů a čísel bylo snížit šanci se dobře rozhodnout. Napadá Vás nějaký příklad ze života, kde to takhle funguje?
Nebudu zde uvádět všechny výsledky, na které přišli obchodníci, ale jedno řešení se vyskytuje příliš často a to to, že vlastně neuletěla nic - protože je pořád ve vlaku. Respektive v jiném vagónu – a to je maximálně tak 40 metrů (a u kilometrů to lze zanedbat nebo zaokrouhlit).
Pokuste se ale vžít do “kůže„ mouchy. Vy kdybyste jen hodinu „chodili“ třicetikilometrovou rychlostí a pak hodinu rychlostí 12,34 km/h – měli byste pak dojem, že jste nic neušli?
A teď ten příklad z praxe, který jsem vám slíbil včera. Když už jsme u toho rozhodování o elektromobilu, možná Vás kolikrát zajímalo, kolik platíte za jednu kWh. Vezmete si fakturu do ruky a pročítáte jí od shora, až dolů – a už v půli to nějak nejde. Už máte v sobě jedno kafe a nakonec jste ze všeho tak zmatení a hlavně unavení, že cenu nakonec odhadnete. ,,Je to tak asi cca. 4 koruny”. Vezmeme to od oka a smíříme se svým výsledkem, ale ouvej. Proč to tak je. Jak to, že se normální člověk nevyzná ani ve faktuře, když zálohu mimoto platí každý měsíc.
Většinou Vás jen zajímá, jestli budete doplácet, nebo jestli vám budou vracet – a tak jste se právě stali obětí mentálního klamu – a ani o tom nevíte. Pracovně tyto situace nazýváme „klam složité volby“.
Těží z něj obchodníci, prodejci, distributoři, … Do nabídky naskládají tolik nesmyslných údajů (v rozdílných jednotkách, na přeskáčku, co patří k sobě je na různých stranách, na některé důležité údaje je odkaz na internetové stránky, …) že i obchodníci musí být školeni na to, aby to uměli vysvětlit (ne aby to pochopili – pouze k tomu aby to dokázali vysvětlit).
Někdy tomu říkají zvládání námitek. Ale jde vždy jen o to, aby dokázali donést podepsanou smlouvu od zákazníka.
Kolik údajů a čísel má vaše vyúčtování za elektřinu? Má tři, nebo šest listů?
Když si k němu sednete, zjistíte z něho, kolik Vás stojí jedna kilowatthodina elektrické energie?
Zjistíte to hned, po deseti minutách, po hodině, nebo to už po třiceti minutách vzdáte a spokojíte se s tím co vám „slíbil“ prodejce.
„Napíši Vám dobrou cenu :-)“
Nebo“budete platit méně, než sousedi.“
„Nyní máme akční cenu :-)))“
„Dostanete LED žárovku ZDARMA – stačí to tady jen podepsat.“
Jaký byl Váš důvod podepsat odběr právě s Vaším dodavatelem elektrické energie?
Víte o tom, že přechod od jednoho dodavatele k druhému je tak složitý, že leckoho odradí vůbec něco měnit? A že prodejci elektrické energie Vás raději nechají podepsat plnou moc, že to pak vše zařídí za Vás? Mají na to dokonce celá oddělení – která se věnují jen přepisům. No a pak že je případ s mouchou složitý.
Zajímalo by mne tedy, jestli některý s čitatelů mého blogu je schopen si spočítat, kolik ho stojí jedna kilowatthodina - a bez nějakých kudrlinek, výmluv a variant. Kolik prostě zaplatí. Bez ohledu na DPH, na podporu FVE, i s OZE, bez ohledu na sazbu. Není to jednoduché, sám jsem se tomu věnoval asi dvě hodiny.
Jen když to dokážete spočítat, lze uvažovat o tom, že se pak lze dobře rozhodnout. A protože někdo v diskuzi naznačil, že většina čtenářů stejně nečte blogy do konce, tak mám malou odměnu pro věrné čtenáře – kteří se dočetli až sem.
Víte o tom, že někteří dodavatelé elektrické energie nabízejí nově příchozím zákazníkům lepší cenu než stávajícím? A to o 5 až 10%. Mnohdy tedy stačí přejít na tři měsíce jinam a pak se vrátit - a ušetříte 2.000 až 5.000,- Kč za rok.
A jak jsem již poznamenal – dodavatelé vyřídí vše za Vás – mají na to celá oddělení – proto mnohdy stačí pouze dva telefonáty. Jeden tam a druhý zpět. Moc času to nezabere.
Proč to udělat? Protože za deset let už můžete mít ušetřeno až 50.000,- Kč, což bude v té době cena ojetého elektromobilu.
A příští týden bude zas o tom, jak padají ceny elektromobilů - nyní BMW i3.
