Pořídili jste někdy skvělou věc, která se jářku ukázala býti příšernou? Tak vo tom je příběh o e-holubovi.
Reakce na minulý článek o tom, jak rychle klesají ceny ojetých elektromobilů mne moc nepovzbudily.
Dostal jsem vyhubováno snad ze všech stran. Kde ta čísla beru, že nepodporuju tu elektromobilitu, kterou všichni hlásají, jak jsem si stanovil podmínky nákupu, kde že beru data – že je to takhle levné... a tak.
Z druhé strany, že jsem efanatik, že píšu bludy, že si čísla vymýšlím a ta ještě zkresluji, že mne platí automobilky, abych jim dělal reklamu, že je to drahé... a tak.
Jak jsem uvedl už kdysi dávno, tento blog nepíšu proto, abych podpořil nějakou značku, píšu ho proto, abych se dokázal dobře rozhodnout pro pořízení dalšího auta, když nám umřela Alfa. Chci nějakou adekvátní náhradu. A chci se prostě dobře rozhodnout!
Blbých rozhodnutí jsem v životě udělal již dost.
Sesbíral jsem při tom spoustu dat a je mi líto je nechat v šuplíku. Třeba někomu pomůžou při jeho vlastním rozhodování o koupi automobilu, třeba i elektrického. Píšu i o svých pocitech a občas přidám i něco z odborných kruhů.
Zdá se mi, že dostatek informací pro dobré rozhodnutí budu mít o prázdninách 2018 (červenec). Zajedu si na VisionQuest – a tam to padne. Nejspíš použiji některou z párových metod. Preferuji Sattyho, tam mi zatím vždy vyšla dobrá rozhodnutí.
Pokusím se zde uvést i nějaké časté chyby, kterým je dobré se při rozhodování vyhnout. Jestli jejich principy známe, můžeme s nimi počítat, eliminovat je, nebo se jim úplně vyhnout.
Někteří čtenáři se mne ptali, jak je to s tou hrou na holuba, o níž jsem se minule zmínil. Ta hra je tak trochu o behaviorální ekonomii, která mne baví. (Popisuje, proč a jak se lidé rozhodují spíše pomocí emocí, než podle logiky).
Příběh je dost starý a je o přílišné důvěře. V literatuře se tomuto scénáři říká „Oškubání holuba“.
Jistě si vzpomenete, že se vám nebo někomu známému v okolí stalo něco podobného na stejném, nebo podobném principu. (V rodině, mezi známými, v podnikání, na dovolené...)
Představte si studenta, který přes prázdniny vypomáhá na malé benzinové pumpě - má ji celou na starost. Přijde k němu zákazník, který předtím načepoval a zaplatil nádrž a říká. „Podívej se, co jsem našel na toaletách, nějaký náhrdelník, to je tvůj, nebo ho tam někdo ztratil?“ „ Ne, můj není, asi ho tam někdo zapomněl.“ V tu chvíli zvoní telefon na benzinové stanici. "Byl jsem u Vás asi před hodinkou, nevytrousil jsem tam někde náhodou náhrdelník, co mám pro manželku k výročí? Velmi mi na něm záleží, je moc cenný“. „Ano, samozřejmě, našli jsme ho tady, přijeďte si pro něho“. A ten na druhé straně telefonu řekne: „Skvělé, dám Vám nálezné 300 USD“. „To jsem ale nenašel já, to tady pán.“ „Tak ať počká, dám mu to nálezné, za hodinku jsem u Vás.“ Ale pán řekne: „Nemohu čekat, za hodinu mám přijímací pohovor v novém zaměstnání, vlastně tudy pouze projíždím, už musím jet, abych to stihl. Je to ještě 50 km. Ale víte co, tak se rozdělíme fifty/fifty. Vy mi dáte nyní polovičku a pán až si přijede pro náhrdelník, tak vám dá těch 300 USD a vy si je necháte za zprostředkování. Je to takhle rozumné“ - a pán v telefonu řekne: „Ano, já s tím souhlasím. Tak se rozdělte, opravdu hned otáčím auto a jedu k Vám, velmi mi na tom záleží“. A student řekne “Tak proč ne“. Vytáhne z pokladny 150 USD a uschová náhrdelník. A to je konec příběhu.
Náhrdelník si samozřejmě nikdo nevyzvedne a student je o 150 USD chudší. O peníze přišel na základě důvěry, která byla nejprve projevena jemu.
Pracovně nazývám tento typ mentálního klamu „oxytocinový efekt“
Hormon oxytocin je známý jako hormon mateřství. Pomáhá při porodu, pomáhá při kojení. Dle pokusů Paula ZAKA tento hormon rozprášený v místnosti s pokusnými osobami zvyšuje naši důvěru. Více nakupujeme, více investujeme, více důvěřujeme. Zvýšit hladinu oxytocinu v těle lze i jinak. Například při objetí je jeho působení cca 3 minuty. Zvýšení oxytocinu v těle způsobuje mimo jiné i masáž, tancování, cvičení, modlitba... Podobně také funguje, když od někoho dostaneme dárek (a to může být i ve formě pochvaly, nehmotného ocenění, souhlasu, či pouze změny mimiky/úsměv, souhlasné přikyvování ) - naše důvěra vzroste.
Tento „oxytocinový efekt“ tedy ovlivňuje naše rozhodování všude tam, kde dostáváme dárky, je nám projevena důvěra či laskavost.
A nyní otázka. Jaký dárek jste dostali, když jste pořizovali váš současný automobil? Měli jste možnost si vybrat, nebo vám prostě připadl bez možnosti volby? A když už jste si tedy měli možnost vybrat, nebylo použito různých klamů tak, abyste si koupili právě to, co obchodník potřebuje prodat?
Byl Váš nákup Vaší svobodnou volbou?
Na tento klam a spoustu jiných musím myslet, jestliže si chci správně a svobodně vybrat vhodný elektromobil. Budu v něm přece jezdit já a moje rodina. Ne prodejce nebo distributor.
A co vy, také jste někdy NALETĚLI?
