Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

13. 11. 2017 8:48:31
Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

Jaká byla elektrohitparáda poslední měsíc? V Norsku to s elektromobily přepískli. Malajsie uvalila na elektromobily ekologickou daň, protože nejsou ekologické. Norové zdanili Teslu, jelikož ji už také prokoukli. Provoz elektromobilů je špinavější, než provoz normálních aut – spočítali to na MITu. A u nás pak budeme muset kvůli elektromobilům postavit spoustu nových elektráren! Kdo tu elektromobilitu zaplatí?

Uf, to je zase úroda. Tragédií není to, že by šlo o lež. Ani to, že je v tom část pravdy. Tragédií je to, že si někteří lidé nedokážou dát dvě a dvě dohromady. Někde se něco napíše, část se zamlčí, další část se zamlží a kachna si pak žije vlastním životem. Jó Svatomartinské hodování, to je bašta.

Rád dnes poukážu na nesmyslnost některých diskuzí ohledně ekologičnosti elektromobilů.

Je vhodné se na ně ale dívat místní optikou. V Norsku pohledem Nora, v Malajsii pohledem Malajce a u nás těma našima očima.

Jak to vidí Norové? Uvedu pár dat o Norsku – běžně dostupných na internetu.

Počet obyvatel: 5 213 985 /118/, rozloha: 385 199 km ̨ /59/,HDI: 0,944 /1/, hustota zalidnění: 14/km ̨ /213/, HDP: 61 197 /8/, počet elektromobilů (2017) 145 000, počet nabíjecích míst o výkonu 22 kW a více (2017) 9 633. (zdroj www.eafo.eu)

V /závorce/ je uvedeno pořadí, kolikátí jsou v daném parametru na světě.

HDP je Hrubý domácí produkt (představuje přírůstek bohatství daného státu za určité časové období – většinou rok).

HDI je Index lidského rozvoje (slouží pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří: dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standard). Jedná se tedy o ukazatel životní úrovně. Nabývá hodnoty od nuly do jedné - čím větší, tím lepší. (zdroj Wikipedie)

A nyní to nejdůležitější pro elektromobilitu - energetický mix. (zdroj www.iea.org)

OZ = obnovitelné zdroje (voda, vítr, slunce, geotermální...)

Jak to asi vidí v Malajsii?

Počet obyvatel: 31 381 992 /41/, rozloha: 329 750km ̨ /41/, HDI: 0,823 /63/, hustota zalidnění: 84/km ̨ /63/, HDP: 26 950 /43/, počet elektromobilů (2017)?, počet nabíjecích míst 22 kW a více (2017)?

A co u nás?

Počet obyvatel: 10 578 820 /84/, rozloha: 78 866 km ̨ /113/, HDI: 0,870 /28/, hustota zalidnění: 134/km ̨ /88/, HDP: 32 759 /35/, počet elektromobilů (2017) 1 650, počet nabíjecích míst 22 kW a více (2017) 546.

A srovnání?

Vše, co jezdí v Norsku na elektřinu, je čisté.

Divíte se nyní Malaisii, že zavedla ekologickou daň na elektromobily?

Ještě se Vám to u nás zdá oukej, když porovnáte počet elektromobilů v Norsku a u nás? Jak je to čisté u nás, když u nás z OZ získáváme jen 10 % elektrické energie?

Naštěstí elektromobilisté, co znám, čerpají hlavně ze svých solárních elektráren na RD, nebo jiných OZ, které mají k dispozici. U mne to podle posledních naměřených hodnot vypadá tak, že si příští rok vystačím tak ze 70 – 80 % ze solárů na RD, zbytek bude z jádra.

A jak je to s těmi ostatními otázkami? Na studii z MITu se nejprve podívám, než něco vypustím na blog a s tou výrobou elektřiny pro elektromobily? No to se přece dá spočítat.

Předpokládejme, že automobil ujede v průměru 2 000 km za měsíc. Elektromobil má průměrnou spotřebu 13 kWh na 100 km. To je 3,12 MWh za rok.

Kolik se v ČR vyrobí za rok elektřiny navíc? Celých 13 TWh se vyveze (jen pro orientaci je to roční výroba Temelínu). V případě, že bychom elektřinu nevyváželi, ale spotřebovali bychom ji v elektromobilech místo benzínu a nafty, pro kolik by to stačilo elektromobilů? No přece pro 4 166 667 elektromobilů.

Vyšlo to snad někomu z vás jinak? Mám tam něco špatně? Je tam nějaká logická chyba?

Jelikož je v ČR registrováno necelých pět a půl milionů osobních automobilů, při cestě domů, na chatu, za sportem, nebo na dovolenou už by vám nikdo nesmrděl pod nosem. Nikdo by před vás nesypal saze na vozovku.

Ale to je iluze – a o iluzích zase někdy příště.

Tak kdepak budete raději dýchat vzduch, u nás, v Malajsii, nebo v Norsku?

Autor: Mirek Matyáš | pondělí 13.11.2017 8:48 | karma článku: 18.69 | přečteno: 1755x


Další články blogera

Mirek Matyáš

Norská Odyssea IV.

Koňský hřbet ... mnozí říkají, že z něho je nejkrásnější pohled na svět. No nic, já přináším pohled z Osla.

3.9.2018 v 9:08 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 281 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norská Odyssea III.

Minulý článek o putování elektromobilem po Norsku jsem ukončil "tragédií" u rychlonabíječky. Nyní budu psát o zbytku dne. Nástin obsahu jen ve zkratce: Dobrý, divný, Voksenåsen a nakonec paráda + pár fotek.

22.8.2018 v 9:29 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 470 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norská Odyssea II.

Jak jsme se včera domlouvali v diskuzi, nejprve opět něco pro ty, kteří nemají zapotřebí číst moje dlouhé články. Dobrý, skvělý, vynikající, dobrý, dobrý, šok, tragédie, dobrý, divný a nakonec paráda.

17.8.2018 v 11:11 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 733 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norská Odyssea I.

O prvních dojmech z reality Norské elektromobility. Pro ty, kteří mi říkají, že píšu zbytečně dlouhé blogy, ve stručnosti popíši průběh celého prvního dne. Dobrý, dobrý, dobrý, pořád dobrý, ještě pořád dobrý a nakonec špatný.

16.8.2018 v 10:43 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 824 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Kolik času nám zbývá?

Nebezpečí klimatické změny stále nenachází v českém myšlenkovém prostoru přílišný ohlas. Je ale pravděpodobné, že čas co zbývá do masového vymírání živočišných a rostlinných druhů na této planetě se rychle nachyluje.

20.9.2018 v 11:05 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 492 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Klementinum – opravdu nejtepleji za 244 roků?

Na rozdíl od novinářů, kteří se honí za senzacemi, racionální skeptik si musí počkat na data. Takže horké léto lze s odstupem ohodnotit až nyní.

17.9.2018 v 10:38 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 260 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Změna klimatu viděná na trávě a na stromech

Letos bylo horké a suché léto, dříve nebývalé. Téměř bez deště, a když už, tak obvykle prudký liják a lokální průšvih ve formě bleskové povodně. Vyschlá koryta, uschlá tráva a usychající stromy.

13.9.2018 v 13:59 | Karma článku: 17.52 | Přečteno: 392 | Diskuse

Lukáš Pokorný

Maso mele planetu, aneb aby EU nemusela zas regulovat…

Toto léto bylo fakt horké. Nejteplejší od roku 1775. Člověk jen seděl a byl rád, že na sebe může nechat foukat větrák nebo na sebe sem tam vylít studenou vodu.

10.9.2018 v 18:07 | Karma článku: 15.31 | Přečteno: 731 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Boj s klimatem pomůže 24, ale poškodí 75 milionů lidí

Kdykoli je mokrý nebo suchý rok a zemědělci naříkají, objeví se aktivisté a snaží se využít situace k prosazení zájmů energetické lobby. I po půl století ale solár a vítr stále dodává méně než 2% světové energie.

3.9.2018 v 11:15 | Karma článku: 20.02 | Přečteno: 430 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 14.85 Průměrná čtenost 932

Technik, konzultant, obchodník - již 30 let. Měsíčně najedu na služebních cestách něco mezi 3.000 a 6.000 kilometry.

Nyní tedy reálný elektromobilista - a to na celé dva měsíce. (Ano to byl původní plán, nyní jezdím EV již rok a půl.)

A protože mě velmi zajímá behaviorální ekonomie (ta je o tom, proč se lidé rozhodují spíše pomocí emocí, než za použití logiky), bude celý blog spíše o pocitech než o technických parametrech aut.





Najdete na iDNES.cz