A je to!

20. 03. 2017 22:30:19
První článek blogu o tom, jak skvělé je jezdit elektromobilem a taky o těch dalších věcech které s tím souvisí - ale o těch se člověk dozví až tehdy, pokud začne s EV (electric vehicle/elektrické vozidlo) opravdu jezdit.

Otočím klíčkem, displeje se rozsvítí, rafičky se pohnou a je úplné ticho. Motor vlastně neběží. Stoupám na brzdu, řadím D, lehce sešlápnu plyn a auto se neslyšně sune kupředu. Motor stále není slyšet. Zastavuji na stopce – bez brzd, pouze tím, že pustím plyn. Rozhlížím se a zase opatrně sešlápnu plyn. Auto se dá pomalu do pohybu. Rozžínám raději potkávací než denní světla - ať je mne raději lépe vidět. Mám to odzkoušené ještě z motorky, když se nemuselo svítit. Ostatní řidiči Vás prostě více respektují. První kruháč – uf - je to za mnou, zpětná zrcátka jsem našteloval dobře. A už jsem na čtyřproudovce. Opatrně předjedu kamión a zase se zasunu do pomalého pruhu. 80 km/h je pro začátek jakž takž.

A JE TO! Jedu elektromobilem, který budu zkoušet dva měsíce v praxi. Není to tedy nahlášené testování elektromobilu na víkend, nebo nějaká odpolední promo jízda. EGolfa jsme si ve firmě půjčili na dva měsíce reálné práce. Výsledkem testování má být rozhodnutí, jestli se pro nás (a tím samozřejmě i pro naše zákazníky) vyplatí používat elektromobil. Zkvalitní a zlevní naše služby? Za jakých podmínek pro nás lze elektromobil provozovat? Bude to jiné? Nabízí nám to výhody oproti konkurenci?

Opatrně se sunu po pražském okruhu směrem od letiště na Chodovskou k Burger Kingu, kde hodlám vyzkoušet rychlonabíječku. Je to asi 30 km a tak po cestě zkouším jak to brzdí a taky jak to zrychluje. Tesla to tedy není, ale i tak dost dobrý. Na Chodovské odbočuji přes koleje, které jsou v rekonstrukci. Jedu opatrně, abych neštrejchl spodkem. Vyšlo to. Vyhlížím nabíječku – je hned na kraji - hurá. Zajíždím až k ní. Sešlápnout brzdu, zařadit P a zatáhnout ruční brzdu (tedy lépe řečeno povytáhnout takový divný čudlík), vypnout „zapalování“. Jdu ke stojanu, chvíli to studuji. Kabel od Comba (Combo - speciální konektor pro rychonabíjení elektromobilů) je krátký – je potřeba otočit auto. Tak znovu. Otočit klíčkem, zařadit R, nejdříve sešlápnout brzdu, potom šaltrpáku do R, a sešlápnout opatrně plyn. Ne, tak ještě znovu...sešlápnout brzdu, odbrzdit čudlíkem a nyní již couvám. To vše zopakovat ještě dvakrát a nádrž je již v dosahu kabelu. Zapojuji kabel, aktivuji stojan čipem, který jsem dostal od ČEZu asi před hodinou (ještě není ani zaplacen) a ono to funguje! Stojan hlásí, že do plna bude nabito za 10 minut! Zajdu si na nějaké jídlo a vydýchám to.

Cílem mého ježdění s elektromobilem nemá být nějaká studie o tom, jaké to má parametry, jak rychle se to nabíjí, kolik to dojede atd. Výsledkem má být ANO, je to pro nás vhodné, nebo NE není to pro nás vhodné, popřípadě ANO, ale ...

Může se tedy stát, že to pro nás vhodné nebude, ale pro jiné firmy to bude naopak vynikající. Třeba nám to ukáže nové možnosti, které spalováky nenabízejí, možná to bude skvělé – uvidíme. S výpočty začneme až po měsíčním provozu.

Testování jsme rozdělili na dvě oblasti. První měsíc proběhne poznávání a seznamování se s elektromobilem, druhý měsíc optimalizace – tedy česky - budeme se snažit maximalizovat využití a přednosti tohoto vozu a minimalizovat nevýhody nebo se je snažit obejít, či převrátit na výhody.

Křidýlka snězena, baterie na 100% a hurá do Ďáblic. Chci se stavit na skok za docentkou, která mne učila a ještě tam mám scuka s navigátorkou. Abych v tom nebyl sám, vzal jsem s sebou na první dlouhou jízdu manželku. Po zdvořilostní návštěvě a nakoupení vína vyrážíme směr Terezín, kam nás pozval jeden z našich zákazníků na ples. Vína do tomboly již máme a tak se z Ďáblic přesouváme do Letňan, kde je umístěna poslední nabíječka směr Terezín. Není to sice rychlonabíječka, ale aspoň nějaký ten kilowat docucneme a vyzkoušíme čip od jiného distributora. Navigace v eGolfu zafungovala a za chvíli projíždíme branami areálu Letov a nacházíme nabíječku.

Doposud to šlo jako po másle. Tomuto výletu však předcházela velmi dlouhá příprava. Rok a půl předem nám zpracovala studii jedna vysoká škola a 14 dní před samotným zapůjčením eGolfu probíhala velmi intenzivní komunikace s kolegy elektromobilisty. Řešili jsme, kde dobíjet, jak dobíjet, kde se registrovat, jaké kabely... ale o tom až někdy příště.

Couvám k nabíječce (už jsem poučen od Burgr Kinga), začíná lehce pršet. Vystupuji z auta a beru si bundu. Je sice teprve 17:45 hod., ale už je tma. Vytahuji kabel, zapojuji ho do eGolfu a druhý konec dám do nabíječky, tentokrát to vyjde s rezervou. A ejhle, kabel není kam zastrčit a nabíječka vypadá jak nerezový pylon, na jehož vrcholu svítí zelený proužek. Vytahuji čip od PRE a přiložím ho ke sloupku - nic. Začíná hustě pršet. Zapínám svítilnu na mobilu a hledám na pylonu nějaké označení pro přiložení čipu. Značku RFID (RFID je typ bezkontaktních čipů), nebo jen prosté: ZDE PŘILOŽTE ČIP. Nic. Přikládám tedy čip na všechny rohy pylonu, zasouvám ho do mezer, rozhlížím se kolem sebe, jestli někde do jednoho metru, dvou, tří, není něco, co připomíná čtečku RFID, čtečku karet, dvířka, ... NIC. Otevírají se dveře eGolfu a ozývá se „Kdy už to konečně začne topit?“ Začínám lehce panikařit (bunda už je promočená, a já cítím, jak mi pomalu vlhnou ramena a záda). Déšť se začíná měnit ve sníh.

Vím, že sníh a teploty kolem nuly jsou zkázou pro dojezd elektromobilu, dojedu dnes do Litoměřic? Zkouším lehce lomcovat dvířky nabíječky, ale ty drží. Vychází obsluha vrátnice a upřeně se na mne dívá. Beru do ruky telefon a volám na infolinku PRE (to jsou ti, kteří mají na starosti tu nabíječku u které nyní jsem). Ve skrytu duše doufám, že budou rychlejší než předevčírem ČEZ (25 minut po proklikání se a poslechu hudby mi to zvedla operátorka – byla zrovna nějaká kalamita – na druhou stranu čip mi vydali na ústředí během 15 minut i se sepsáním smlouvy).

Dnes to šlo. Po pár kliknutích a trochu nezbytné hudby mi operátor poradí ten správný bod, a hlavně to, že je to tam potřeba chvíli podržet – nestačí pouze přiložit - asi nejsem jediný, kdo takhle poskakuje kolem stojanů PRE, takže už vědí, jak zákazníkovi poradit. Bohužel ještě nikoho nenapadlo nechat vytisknout nálepku a polepit ty stojany – stačilo by pouze: ZDE PŘILOŽIT ČIP.

Přiložím, počítám do pěti a dvířka se otevírají – skoro jako na kosmické lodi ze Sci-fi filmu. Zastrčím Mennekes (speciální bezpečnostní zástrčka pro dobíjení elektromobilů - je bez napětí, dokud si o ně neřekne připojený elektromobil) - proužek zmodrá a já nabíjím. Uf. Cítím se jako vítěz – porazil jsem tu vzdorující techniku. To ale netuším, co mě dnes ještě čeká. Zcela promočen usedám do auta. Teď, když jsme na nabíječce, mohu pustit topení naplno.

O tom topení raději až příště – to je již zcela jiný, dost dlouhý a celkem studený příběh.

Brrrr - až z toho člověka zamrazí když si na to vzpomene.

Autor: Mirek Matyáš | pondělí 20.3.2017 22:30 | karma článku: 14.88 | přečteno: 568x

Další články blogera

Mirek Matyáš

Komunitní energetika se plíží

V roce 2024 nás čeká velká změna na trhu s energiemi a s elektřinou zvlášť. Je to jako vždy, někomu energie zdraží, někomu zlevní. Záleží na každém, jak se ke změně postaví.

3.1.2024 v 10:10 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 473 | Diskuse

Mirek Matyáš

Moje osobní válka je reakcí na komedii kolem Ukrajiny

Jakkoliv je situace uvnitř Ukrajiny šílená tragédie, kolem to už tak nevypadá. Komedií jsou reakce mnohých ostatních zemí.

26.2.2022 v 8:28 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 1293 | Diskuse

Mirek Matyáš

Jak jsem nekoupil fotovoltaickou elektrárnu

Jestliže chápete elektromobilitu jako soubor technologií využívajících elektrickou energii, tak fotovoltaická elektrárna sem bezpochyby patří.

27.1.2022 v 9:47 | Karma článku: 24.06 | Přečteno: 1248 | Diskuse

Mirek Matyáš

Mám ho … ale dalo to fušku

Proběhla spousta událostí, o kterých jsem chtěl psát. Setkání EV v Pelhřimově, Brněnský elektročtvrtek, závod elektrovozů, e-Salon, setkání blogerů ... Jedna událost ale trumfla vše. Mám ho – konečně.

30.11.2021 v 10:01 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6057 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1166

Technik, konzultant, obchodník - již 30 let.

Na služebních cestách najeto přes 150.000 elektrických km.

Elektromobil vnímám jako TŘEŠNIČKU na dortu elektromobility - té se věnuji v projektu www.mala-elektromobilita.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...